Naše myšlenky

Systém, kde o vládě a jejím složení rozhodují zákulisní hráči během koaličních vyjednávání, se vyčerpal. Navrhujeme systém, kde si o lídrovi vlády rozhodnou sami voliči ve volbách — a kde je vláda odpovědná přímo jim.

Voliči rozhodují o směřování státu

Ve Spojených státech si lidé osobu, která složí vládu, volí přímo. U nás je proces skládání vlády výsledkem zákulisních dohod politiků. Když voliči nerozhodují o tom, kdo bude určovat směřování státu, je pro ně těžší se s vládou ztotožnit a důvěřovat jí.

Konec vnitrostranických her

Spojené království od roku 2016 vystřídalo 7 premiérů. V roce 2009, během českého předsednictví Radě EU, vládu položila rebelie 4 poslanců. Čtyři poslanci rozhodli o tom, že Česká republika nemohla efektivně využít své předsednictví. Je na čase, aby se exekutiva (a její lídr) mohli věnovat řízení státu, ne neustálým vnitrostranickým a koaličním sporům.

Reálný dohled parlamentu

V parlamentním systému mívá vládní koalice v parlamentu většinu, a proto s opozicí nemusí diskutovat. V prezidentském systému by být ve vládě neznamenalo mít většinu ve Sněmovně. Parlament by tak mohl plnit svou kontrolní funkci. A návrhy, které mají podporu většiny populace by se se konečně mohli odhlasovat. Už by nebylo potřeba brát ohledy na koaliční smlouvu, kdokoliv by v parlamentu mohl odhlasovat kterýkoliv bod s kýmkoliv.

Odborná vláda místo stranického dělení kořisti

Premiér, jehož setrvání u moci je závislé na parlamentu musí často ministerstva obsazovat vlivnými straníky a zákulisními hráči. Prezident, jehož moc vychází od voličů, si ministry vybere sám. Ministry by tak mohli být odborníci — bývalí ředitelé nemocnic by řídili ministerstvo zahraničí, bývalí velvyslanci by řídili ministerstvo zahraničí a bývalí ředitelé škol by řídili ministerstvo školství. Už žádné slibování ministerstev vlivným straníkům. Ministerstva budou řídit lidé s roky zkušeností z oboru.

Jeden lídr v nebezpečném světě

V předchozích třech vládách byli ministr zahraničí a premiér vždy z jiné strany. Tedy dvě odlišné vize. Prezident vstupoval jako třetí aktér. Tedy tři různé vize přetahující se o kormidlo naší zahraniční politiky. Na takový luxus v dnešním světě, kdy se válčí jen několik stovek kilometrů od našich hranic, už nemáme prostor. Musíme být čitelným spojencem. Více v naší eseji, ze které naše myšlenky vychází: